Stejně, jako tomu bylo v historických kulturách nebo náboženstvích, tak i dnes je menstruace považována za velké tabu. Menstruace byla také definována jako „prokletí“ a velmi často se právě jí připisovalo, že ženám dává mimořádné schopnosti. Menstruující žena mohla žehnat ale i proklít.

Pohled na menstruaci, který až dodnes v naší společnosti převládá, má jen velmi málo společného s přirozenými aspekty menstruačního cyklu, s plodností, sexualitou nebo tvořivostí a inspirací. S menstruací je spojeno jakési kolektivní nevědomí a je často negována, popírána a přijímána jen jako nežádoucí jev. 

Pojďme se blíže podívat, jak se k menstruaci přistupovalo v různých kulturách, na místech po světě a také v náboženstvích, je to velmi zajímavé. 

Již v Bibli najdeme slova o tom, že je žena během menstruace nečistá. Během ní se nesmí nikoho dotknout, a pokud se ji někdo dotkne omylem, je považován až do večera téhož dne za nečistého. V Židovské tradici se považuje vše, čeho se žena dotkne, za nečisté. Hinduisté vidí menstruaci jako znečišťující. Během periody nesmí ženy do chrámu, nesmí se modlit ani vařit. Není jim dovoleno dotýkat se ostatních a nesmí být v blízkosti své rodiny, protože je považována za nečistou. Muslimská víra zakazuje menstruujícím ženám dotýkat se Koránu, modlit se během periody, nesmí vstupovat do mešity a nesmí mít pohlavní styk. I v Řeckých historických knihách jsou zmínky o mensturuaci. V knize Naturalis Historia – Historie přírody od Pliniuse najdeme, že menstruační krev je smrtelný jed, který zabíjí hmyz, způsobuje neúrodu, kazí ovoce a otupuje nože.   

V dalších kulturách měly dívky i jiná omezení, které Vás možná přivedou k údivu stejně jako mě. 

V Bangladéši pohlížejí na menstruační krev, jako na největší ze všech znečištění. Menstruující žena musí zůstat po celou dobu periody doma. Nesmí připravovat jídlo ani pracovat na rýžových polích. Nesmí sdílet postel se svým partnerem, modlit se a číst Korán. Na druhou stranu jsou první menstruace dívek ve velkém oslavovány. 

V Nepálu mají všechny dívky status živých bohyň (inkarnované bohyně Kali). Věří ale, že v období, kdy ženy začnou menstruovat, ztrácejí své božské síly. Takže s příchodem menstruace se stávají jen obyčejnou lidskou bytostí – ženou. 

V západní Ugandě, kde se lidé živí chovem krav, je ženám v období menstruace zakázáno pít kravské mléko. Věří se, že v tomto období má žena vliv na tvorbu mléka a kráva by mohla přestat dávat mléko. Také nesmí během této sezóny sklízet arašídy, protože to prý má vliv na kvalitu úrody. V Ugandě je menstruace přísně tajena a nikdo by se o ní neměl dozvědět. 

V Severní Africe je menstruační krev nebezpečná pro muže, plodnost dobytka a také pro plodiny. U některých národů, například u Surinamů a Maronů, musela být žena izolována v jiné části chýše, kde trávila tento čas menstruace. Musela si dokonce zvlášť vařit z nádobí určeného jen pro toto období. Po skončení menstruace musela projít parní lázní a až poté se mohla vrátit mezi své blízké. 

V Etiopii a u některých kmenů Nigérie musí být také ženy v menstruačních chýších. Je to z důvodu izolace a také proto, aby neznečistily domov. V Severní Americe mají ženy zakázán vstup do posvátných chatrčí. 

Inuité – Eskimáci měli velmi zajímavý rituál pro dívky, které začaly menstruovat. V den, kdy menstruace přišla poprvé, byla dívka na jeden rok uzavřena do iglu. Až po roce stráveném v samotě mohla jít zpět mezi ostatní.  

Ve starověké Persii byla menstruace akceptována, pouze pokud netrvala déle než 4 dny. Pokud žena krvácela déle, dostala 400 ran bičem. 

V Indii si dívky na oslavu menarché dávají dárky, zpívají a tančí. Nicméně je zde také spousta zákazů, kam žena během menstruace nesmí a co nesmí dělat. 

U domorodců v Austrálii ženy léčí rány a zhmožděniny hadříkem namočeným v menstruační krvi. Myšlenka je taková, že se zranění hojí rychleji a nezanechají po sobě žádné jizvy. 

V Jižní Americe u Indiánů a u lidu Yucatánu, jimiž jsou Májové a Toltékové, ale také ve starověkém Japonsku se ženy samy a dobrovolně v období menstruace izolovaly do chýší, určených výhradně pro ženy. Prováděly rituály, vyměňovaly si zkušenosti a moudrosti. V této době převzali muži všechny každodenní práce ženy. Tyto zvyky se stále udržují v částech Asie, Afriky a kulturách Jižní Ameriky. 

Domorodí Indiáni brali menstruující ženu s velkým respektem. Když žena menstruovala, nemusela pracovat, odpočívala a  plnila zažité rituály. 

Když nad menstruací přemýšlíme dnes, s odstupem a se všemi těmito zkušenostmi, vidíme, že se k ní přistupovalo různě. A samozřejmě všechny národy a kultury, ve své době, jsou přesvědčeny, že mají pravdu. Jak je to s pravdou? Nikdo z nás pravdu nemá. My jsme pravda. To, co si myslíme, to také žijeme. To, jak se k menstruaci kdysi přistupovalo, sice nebylo nic příjemného, ale bylo to nutné k tomu, abychom to dnes my mohli začít měnit. Změníme-li svůj pohled na menstruaci, můžeme změnit také své pocity, které z ní máme. Osobně si myslím, že pohled na menstruaci se začíná postupně měnit k lepšímu. Je to mnoho práce, ale ta práce stojí za to. Mám kolem sebe spoustu šťastných menstruujících a vyrovnaných žen. Menstruaci miluji a miluji tak sebe se vším všudy a bezpodmínečně. A to je ono!

Petra Dvořáková

Petra Dvořáková je spisovatelka a novinářka, specializující se na oblast ženského zdraví a menstruační hygieny. Svoji kariéru začala jako redaktorka pro časopis zaměřený na životní styl, kde se věnovala především tématům týkajících se intimní péče žen. V současnosti se plně věnuje psaní článků o menstruačních kalíšcích a dalších alternativních způsobech menstruační hygieny. Svoje znalosti v této oblasti Petra získala prostřednictvím mnohaleté studie knih, vědeckých článků a rozhovorů s odborníky. Její důkladné a komplexní přístupy k tématu jsou vysoce ceněny jak čtenáři, tak i odborníky z oboru. Petra se přiklání k modernímu a udržitelnému způsobu života a věří, že menstruační kalíšek je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale také zdraví žen. Svoje poznatky a zkušenosti s tímto tématem sdílí prostřednictvím svých článků, které jsou nejen informativní, ale také provokativní a inspirativní. Jejím cílem je osvětlit a zpřístupnit téma menstruačních kalíšků široké veřejnosti a přispět tak k většímu povědomí o zdravé a šetrné menstruační hygieně.